Zdravím, nějakou dobu jsem tu nebyla.. zkrátka se mi nechtělo nic psát ale dneska už asi po měsíci jsem tu.
Ráda by jsem vám trošku opožděně popřála hodně štěstíčka, zdravíčka a lásky do nového roku 2015. Doufám že se vám vše vydaří a budete šťastni.
Vrážet kudlu do zad je dnes téměř běžné. Ale copak ji ze zad nezvládneme vytáhnout? Bohužel ano ale nejspíš je to špatně. Většina kudlu si kudlu ponechá aby ji mohl do zad vrazit někomu jinému místo toho aby ji zahodil a zapoměl na to zlo. Proč to chodí takhle? Copak bez toho by to nešlo? Přát ostatním to nejhorší a neustále se mstít je o ničem. Jak já říkám, karta se jednou sama otočí. S tím už nic dělat nemůžeme. Vlastně.. až jednou budeme umírat nebudeme myslet na to, koho každého jsme podrazili, kolik peněz jsme měli ale budeme myslet na své blízké, na lidi které jsme měli rádi. Já osobně si myslím, že všechno je mnohem krásnější s láskou i když i ta, dokáže páchat jizvy. Vezměte si takovou růžičku, jako důkaz lásky - dokáže vykouzlit úsměv, pocit štěstí ale její trny dokážou udělat ránu. Růžička je teda květina která dokáže udělat ránu jak do kůže tak do srdce. K čemu je nenávist? K čemu byl stvořen člověk? K tomu aby páchal zlo asi ne.
